Home Zprávy Kvalitní projekty si zaslouží ty nejlepší architekty

Kvalitní projekty si zaslouží ty nejlepší architekty

474
3
SHARE

Společnost UDI se řídí tímto heslem, a proto si pro spolupráci na svých nových projektech vybrala prof. Ing. arch. Ladislava Lábuse, děkana Fakulty architektury ČVUT v Praze. Tím nejaktuálnějším je nedávno dokončená rekonstrukce a plánovaná dostavba Obchodního centra Lužiny v Praze 13. O tomto velmi zajímavém projektu nám povídal pan profesor Lábus spolu s Hanou Šedou, ze společnosti UDI.

LABUS Ladislav
Prof. Ing. arch. Labus Ladislav

více v článku...

Proč byli osloveni pro rekonstrukci OC Lužiny právě architekti Šrámková a Lábus?

UDI: Architekti Šrámková a Lábus byli přizváni do projekčního týmu rekonstrukce Obchodního centra Lužiny jako autoři jeho původního projektu a konceptu řešení okolí z konce 80 let. Mohli se tak osobně podílet na transformaci a modernizaci stavby, kterou v minulosti navrhli. Měli za úkol dotvořit především design vnějších fasád centra a návrh veřejnosti přístupné části vnitřních komunikací. Zcela jistě to pro ně nebylo jednoduché. Museli přizpůsobit původní řešení stavby realizované dle jejich návrhu i své představy o rekonstrukci požadavkům doby, nájemců, potřebám trhu a finančním plánům investora. Investor naopak akceptoval jejich názor na nezbytnost zachování průchodnosti centra poloveřejným prostorem dříve otevřené, po transformaci zastřešené ulice.

OC Lužiny
OC Lužiny

Kde jste při rekonstrukci obchodního centra Lužiny čerpali inspiraci?

Prof. Lábus: Hned po studiích jsem začal pracovat v tehdy samozřejmě státním Projektovém ústavu hl. m. Prahy – Ateliéru Delta ve skupině arch. Šrámkové, kde se tehdy zrovna řešil projektový úkol, tzn. dokumentace pro územní řízení Obchodního centra Lužiny, realizovaného v 80. letech v rámci výstavby Jihozápadního města, které bylo celé navrženo v našem projektovém ústavu, pod vedením arch. Obersteina z ateliéru Omega, autora původního konceptu výstavby Jihozápadního města z konce 60. let a arch. Klímy. Kromě bytových domů na sever od Obchodního centra Lužiny, projektově zajišťovaných v ateliéru Gama pod vedením známého arch. Pragera, byly Lužiny projektovány v našem ateliéru Delta. Obytné domy formované do velkých bloků a škola pod vedením arch. Kuchaře, obchodní centrum pod vedením arch. Šrámkové.

Jihozápadní město bylo projektováno na přelomu 70. a 80. let, kdy se v architektuře začaly uplatňovat postmoderní tendence namířené proti dogmatům, do té doby nezpochybnitelného, modernismu, u nás tehdy často spojovaných se sídlištní výstavbou a prefabrikací.

To se na této výstavbě příznivě projevilo návratem formování obytných domů do velkých bloků, s diferencí vnějšího a vnitřního prostředí bloků. Ivo Oberstein vtělil Jihozápadnímu městu již v konceptu základní komponenty, které je odlišují snadnější prostorovou orientací a čitelností od jiných sídlišť. Linie metra, na kterou jsou navěšeny jednotlivé soubory Nové Butovice, Lužiny a Stodůlky lemující Centrální park, uvnitř propojené paralelní velkorysou pěší magistrálou, dává zástavbě jednoznačnou strukturu a logiku, přitom měkce tvarovanou dle jižní linie parku a metra.

Hlavní ideou projektu obchodního centra bylo, aby se vnitřní komunikace formované jako ulice a náměstí podobaly ještě více živému městu, aby nabízely i intimní měřítko tradičních měst, což nemohly nabízet velké prostory okolního sídliště, i když formovaného do bloků se spoustou zeleně. Proto byla v ose obchodního centra vytvořena centrální ulice se šířkou 7 m, jako má např. Železná ulice na Starém městě a alej, která vycházela z kruhového prostoru u metra. Centrum se členilo na tři části, spodní úroveň 3 podlažní ulice s obchody, centrální náměstí a horní úroveň 2 podlažní ulice s provozy služeb a kulturním centrem i knihovnou.

Při rekonstrukci jsme se snažili tyto původní, v sídlištním prostředí ojedinělé, atributy zachovat i při potřebě zvýšit úroveň prostředí obchodní ulice na obchodní galerii chráněnou skleněnou střechou. Inspiraci jsme čerpali z obdobných zastřešených skutečných ulicí v centrech měst jako Brusel, Milano nebo Neapol z konce 19. století, nikoli soudobé imitace vnitřních galerií v nákupních centrech, které většinou nikam nevedou, neprochází se jimi na cestě městem.

Luziny z valu 7 male

Kdo udával směr, jak by mělo nové centrum po rekonstrukci vypadat?

UDI: Hlavní koncepci transformace centra na aktuální standard připravila společnost UDI, která měla určitou představu o zastoupení jednotlivých obchodů. To bylo zadání investora, které architekti do svých návrhů zapracovali a přetvořili v intencích uchování a další rozvíjení jimi sledovaných parametrů a hodnot stavby a jejího okolí, kterou prochází pěší osa spojující metro a pěší magistrálu Jihozápadního města mezi školou a centrem. Požadavkům investora i potřebám nájemců a představám architektů sledujících otevřenost a průchodnost stavby byl podřízen i výběr použitých materiálů a technologií. Bylo potřeba pamatovat i na to, že v plánu je také dostavba bočních zásobovacích dvorů, kde mají vyrůst dvě obytné budovy s garážemi ve spodních podlažích.

Jak dlouhý čas Vám přípravy na rekonstrukci OC Lužiny zabraly?

Prof. Lábus: Do procesu přípravy rekonstrukce centra jsme vstoupili až během rozjetého projektu, přesto vzhledem k náročnosti a rozsahu rekonstrukce jsme se zabývali projektem a autorským dozorem nad jeho realizací několik měsíců. Vlastní realizaci rekonstrukce předcházely hodiny  debat nad projektem a zpracování řady dílčích variantních návrhů.

Pracoval jste při rekonstrukci obchodního centra s nějakými netradičními materiály?

Profesor Lábus: Šlo o rekonstrukci tradiční montované stavby občanské vybavenosti, kde uplatnění netradičních materiálů nehrálo moc roli. Snažili jsme se především při transformaci centra na zastřešenou ulici zachovat uvnitř atmosféru veřejného prostoru a podpořit vznik místa, které není jenom obchodním domem, ale lokálním centrem, do kterého mají přístup všichni občané a mohou jím procházet nebo se zde setkávat, aniž by šli zrovna za nákupy. Tato specifická vlastnost průchodnosti Obchodního centra Lužiny, kde zastřešená ulice není předstíranou formou obchodní pasáže dnešních center, ale vede od metra domů, přináší pozitiva obou stranám, občanům i nájemcům.

OC

Podle původní koncepce obchodního domu měl mít každý obchod svou charakteristickou venkovní výzdobu, která měla naznačovat jeho sortiment. Vzhledem k mizivé nabídce materiálů před rokem 1989 nebylo tehdy možné tento záměr realizovat. Existuje více takových prvků, které jste chtěl v původním návrhu využít?

Prof. Lábus: Tehdy bylo na rozdíl od dnešní doby systémově finančně podporováno uplatnění výtvarného umění v architektuře a veřejném prostoru. Kromě plastik mladého a starého muže od Olbrama Zoubka na náměstí centra jsme se rozhodli prostředky na výtvarné umění aplikovat formou výtvarného řešení portálů a interiérů, svěřeným tehdy většinou zakázaným, dnes velmi uznávaným výtvarníkům, jako paní Janoušková a Švankmajerová nebo pan Demartiny, Hlavatý, Kratina, Lamr a Ziegler.

Ten nápad byl iniciován „mizivou nabídkou” zboží v tehdejších obchodech, kterou jsme tímto chtěli alespoň z části obohatit a zastřít. Ten záměr byl i při „mizivé nabídce materiálů před rokem 1989” nakonec zrealizován, ale artefakty byly osazeny jen z části, díky vývoji po roce 1989 a privatizaci centra při jeho dokončení. Majitel o ně neměl zájem, v nových podmínkách některé také částečně ztratily smysl. Nějakou dobu, fungovala jen struktura otočných ocelových špulek pana Kratiny před obchodem galanterií, než je předchozí majitel centra odstranil a vyhodil. Realizovali se dva výtvarné počiny v interiérech – písmenková grafity na vestavěném nábytku v Městské knihovny od pana Zieglera, která zmizela při nedávné rekonstrukci a hravý interiér dětského střediska od pana Lamra.

V OC Lužiny najdeme velmi zajímavý výběr obchodů – zejména zaujme Pivovar Lužiny. Může vlastně architekt při své práci nějak ovlivňovat to, jaké obchody se v obchodním centru usídlí?

Prof. Lábus: Architekt sám o sobě nemůže ovlivňovat to, jaký sortiment a jaké obchody se budou v obchodním centru otevírat. Nezabývali jsme se ani designem interiérů jednotlivých obchodů, ty si dělali sami nájemci. My se snažili o to, aby centrum a obchody v něm seskupené vypadaly přirozeně a efektivně a byly otevřeny do prostoru centrální ulice. Ta byla hlavním a nejdůležitějším rysem celé stavby i její vazby na okolí sloužící jako pěší trasa z metra do obytných domů, který jsme jako autoři původní stavby chtěli zachovat.

V čem je obchodní centrum pro návštěvníky a pro provozovatele obchodů v současné době komfortnější, než dříve?

UDI: Zastřešením průchozí pasáže jsme jistě celý prostor nejen zateplili, ale i zútulnili a především zajistili občanům bezpečnost při průchodu ve večerních hodinách. Nabídka obchodů je komplexnější a především jsme přidali takové instituce, které v jiných centrech chybí, jako je pošta, knihovna, dětský koutek. Pozitivum pro prodejce je, že do lepších podmínek nakupování chodí více zákazníků a hlavně se sem rádi vrací.

Co se podle vás při rekonstrukci OC Lužiny nejvíce podařilo, z čeho máte radost?

UDI: Máme radost z toho, že se nám podařilo zkvalitnit nabídku služeb pro místní obyvatele, zkrášlit celý prostor a eliminovat ošklivé pozůstatky předchozího režimu provozování stavby. A pak máme především radost z toho, že místní obyvatelé jsou s výsledkem naší práce spokojeni a chodí k nám rádi nejen za nákupy, ale i za zábavou a relaxací.

Máte pocit, že rekonstrukcí OC Lužiny je původní představa využití prostoru okolo stanice metra naplněna nebo v jeho dokončení nepadlo ještě poslední slovo?


Prof. Lábus: Denně prochází prostorem od metra směrem ke škole desetitisíce lidí. Dotvoření prostoru okolo stanice metra a bočních fasád centra v rámci plánované dostavby bytových domů v místě zásobovacích dvorů, vytvářejících dnes bariéru mezi stavbou a jejím okolím, se tak více než nabízí. Bylo by to logické dokončení transformace centra z hlediska současných standardů města, kde bude možné procházet po novém chodníku podél parteru bytových domů. Nedílnou součástí jeho dostavby bude i výsadba nové zeleně, dokončení sadových úprav a dotvoření prostor kolem centra a stanice metra, zejména s ohledem na provoz pěších a otevřený veřejný prostor bez bariér.

Co vlastně do budoucna čeká česká obchodní centra? Jsou v mnohém odlišná od těch zahraničních, zaostávají nebo naopak vedou?

Prof. Lábus: To se nedá zobecňovat, velice záleží na lokálních podmínkách. Také je třeba odlišovat od lokálních center uprostřed sídlištní výstavby jako je na Lužinách a nových nákupních centrech stavěných mimo městskou zástavbu, která vysávají energii a potenciál těm lokáním centrům a obchodům. Podle mého názoru je důležitým faktorem to, zda se podaří transformovat sídlištní centra tak, aby získala městský charakter. V případě obchodního centra Lužiny se tento záměr podařil, tato vlastnost mu totiž byla od počátku dána do vínku. Bylo stavěno s předpokladem, že zde budou nakupovat především místní, procházející jeho ulicí zakomponovanou do osy stavby. Cílem byla snaha o socializaci prostředí centra Lužin, jako místa potkávání se a komunikace mezi lidmi, kam se nechodí jen nakupovat, ale setkávají se zde maminky s kočárky, senioři atd. Důležitým parametrem architektury je sociální hledisko, nejde jen urbanistické koncepce a stavební standard. Pro prostředí sídliště jsou charakteristické velké zelené plochy. Na Lužinách je potenciál zeleně uplatněn nejen uprostřed bloků, ale v blízkosti je i Centrální park, kolem něhož je celé Jihozápadní město vystavěno. Důležitým bodem je také dobrá dopravní dostupnost, OC Lužiny má naprosto ideální polohu přímo u stanice metra.

Pokud byste měl neomezený rozpočet pro stavbu obchodního centra, jak by vypadalo?

Prof. Lábus: Myslím, že nejde o peníze, ale o pocit sounáležitosti s místem, který se vytrácí a ani ho neumíme vytvářet a podporovat. Zaměřil bych se ještě více na vytvoření městského prostředí a atmosféry ulice. Přitom nejde o drahé materiály, naopak mohou být prostší a mnohem přirozenější. Rozpočtem také nelze přímo ovlivnit různorodost obchodního centra, aby zde byla začleněná i kultura, ne jen obchody.

Co plánujete v prostoru OC Lužiny do budoucna?

UDI: Nyní připravujeme dostavbu OC Lužiny, kde hodláme využít zkušeností pana profesora Lábuse s prostředím místa i stavbou centra a jeho přestavbou. Transformaci OC na opravdové polyfunkční centrum lokality plánujeme zakončit výstavbou bytových domů, kde budou nejen byty, ale i několik malých obchůdků s dostatkem garážových stání.

Prof. Lábus: Změněný projekt výstavby těchto nových bytových objektů, který nyní zpracováváme, přináší oproti původnímu projednávanému návrhu i celou řadu změn k lepšímu. Kromě zásadní redukce kapacit bytů mimo jiné i eliminaci zatěžování okolí dopravou vjezdy do garáží, které jsou nyní řešeny pouze z přilehlých parkovišť a nikoli z Brdičkovy ulice. Celkově je nový projekt objemově mnohem menší a vzdušnější. Jde nám o dotvoření centrálního prostoru Lužin a dokončení transformace centra i této lokality na opravdové centrum městské čtvrti, jak by se stavělo dnes, kdy nejsme omezeni dogmaty a omezeními sídlištní architektury a tehdejšího systému výstavby, kdy centrální části byly opanovány nízkopodlažními monofunkčními nákupními objekty. Také jsem rád, že se nám v rámci dostavby podaří dokončit výsadbu sadových úprav a kultivovat prostor v celém jeho okolí. Pro mě osobně to znamená dokončení práce, kterou jsem vlastně započal již před 40 lety na začátku mé praxe, kdy se prostředí Lužin rodilo na našich stolech..

UDI: To jsou nové plány, co se týká obchodního centra, tak se snažíme reagovat na změny podmínek nájemců a operativně dotváříme služby pro občany, aby co nejvíce odpovídaly jejich potřebám. Vybudovali jsme zde dětský koutek. Mateřské školy chodí do solné jeskyně. Pro děti chystáme i divadlo. Na léto jsme upravili posezení na terase.

Naším cílem nejsou jen spokojení zákazníci, ale také touha, aby zde bylo vybudováno něco smysluplného.

MetSo on Facebook
  • 1
    Share

3 COMMENTS

  1. Vážený pane Lábus, představitelé společnosti UDI i autore článku,

    přijde mi zajímavé, že v rozhovoru nepadl jediný dotaz nebo zmínka ohledně nevole místních k těmto krokům. Na tisíc dopisů, odpor řady občanských iniciativ a spolků stejně jako nemála politiků, zřejmě pro Vás není dost dobrou známkou, že něco není v pořádku a projekt by měl být diskutován. To, že se tolik odkazujete k panu Obersteinovi, je zajímavé, když předložený projekt falešně argumentuje jeho slovy a záměry, přitom sám pan Oberstein se k celé věci vyjádřil např. zde:
    files.spolek13.cz/200000076-77b8178b20/Doc%20Oberstein%20Lu%C5%BEiny.pdf
    , kde využil i hodnocení záměru samotným řešitelem projektu (s. 149):
    “předkládaná varianta řešení stavby vychází ze zhodnocení potřeb investora”

    Obávám se, že výše sepsané rádoby pohodové popovídání u kafe, vychází také z potřeb investora, protože vůbec neřeší pohled druhé strany, které se podařilo řízení již dvakrát na několik let odložit pro četné nedostatky projektu.

    Než tedy někde budete chtít lidem podsouvat více než dvacetipatrové věžáky (v novém plánu už “jen” šesnáctipatrové) s argumentem, že by si to “otec” zakladatel Oberstein pro už tak přetížené sídliště přál, rozmyslete se, že si nedrmolíte jen pro sebe, ale že to taky někdo bude číst a Vaše slova kriticky posuzovat. Zatím z toho moc dobře nevycházíte. Za mediální nekritický přístup, tedy v podstatě manipulaci, autorovi otázek také “děkuji”.

  2. Zdravím a děkuji za článek, byť jde o PR a je zde poskytnut jen prostor k propagaci developera a jím placených osob. Myslím, že tento projekt (stejně jako předchozí verze) je nebetyčná architektonická drzost. Investor vlastní malé zásobovací parkoviště vecpané doprostřed sídliště u obchodního centra, které zrekonstuoval a pronajímá ho obchodům. Chytrého pana majitele napadlo, že na 100% plochy (!) tohoto parkoviště (nutného k provozu obchodů) vystaví věžáky s byty. To je jako kdyby někdo koupil přízemní byt v novostavbě s předzahrádkou 5x5m a domáhal se výstavby třípatrového rodinného domu na té předzahrádce. Ta stavba by samozřejmě žila 100% “na dluh” svého okolí, parkovací místa by byly možná jen 1ks/byt, ale už ne pro hosty a pro zákazníky firem. Příjezdové komunikace jsou ucpané klikaté jednopruhovky a parkování v oblasti je přeplněné. Všimněte si, že o faktickém řešení parkování v nové verzi záměru nic nepadlo kromě toho, že jeden ze tří vjezdů do garáží je přemístěn – rozhodně tedy nebyl nijak naplněn požadavek přepracování parkování, který byl vysloven v rozhodnutí EIA o zamítnutí předchozí verze záměru. Při předchozí rekonstrukci toho obchodního centra bylo na tom parkovišti zázemí – tatrovky, betonárka atd. KDE by bylo stavební zázemí pro vybudování hluboké díry pro základy a vztyčení vysokého věžáku? Zoufalost a drzost záměru je z mapy zřejmá, viz. https://goo.gl/maps/5IVzb Faktické problémy se neřeší tím, že si zakoupím morální kredit od “prof. ing. arch.” slavnějšího architekta. Jedinou možnost využití toho prostoru vidím ve vystavění POUZE garáží ve stejné výšce jako obchodní centrum, tj. 3-4 patra a potom bude konečně obchodní centrum, které investor provozuje a pronajímá, nějakou formou dopravně dosažitelné.

  3. Vážený pane Lábus, představitelé společnosti UDI i autore článku,

    přijde mi zajímavé, že v rozhovoru nepadl jediný dotaz nebo zmínka ohledně nevole místních k těmto krokům, že zde bylo na tisíc dopisů, odpor řady občanských iniciativ a spolků stejně jako nemála politiků. Je také zajímavé, nakolik se odkazujete k panu Obersteinovi, Předložený projekt argumentuje jeho slovy a záměry, přitom sám pan Oberstein na projekt ani nebyl tázán, natož aby se k němu oficiálně vyjadřoval. Učinil tak až posléze, což je dostupné např. zde:
    files.spolek13.cz/200000076-77b8178b20/Doc%20Oberstein%20Lu%C5%BEiny.pdf
    , kde využil i hodnocení záměru samotným řešitelem projektu (s. 149):
    “předkládaná varianta řešení stavby vychází ze zhodnocení potřeb investora”

    Obávám se, že výše sepsané popovídání u kafe vychází z potřeb investora a neřeší pohled druhé strany, které se podařilo řízení již dvakrát na několik let odložit pro četné nedostatky projektu.

    Než tedy někde budete plánovat dvacetipatrové věžáky (po redukci šestnáctipatrové) s argumentem, že by si to “otec” zakladatel Oberstein pro přetížené sídliště přál, rozmyslete se, že Vaše slova bude někdo také kriticky posuzovat.

Comments are closed.