Svatba, jedna z nejdůležitějších událostí v životě snad každé ženy. Dlouhé krásné šaty, závoj, její vyvolený po boku a hlavně den, kdy se celičký svět točí jen kolem ní. Jenže když se nad tím člověk tak zamyslí, není svatba, jako svatba. Někdo touží po obrovské velkolepé akci, kdy koukání na peníze je až to poslední, co se řeší. Ale někdo chce spíše malou komorní svatbu, jen s rodinou a blízkými přáteli. Co myslíte?
Svatba nemusí být jen stres
Při té první možnosti svatby si pár buď zvolí přímo svatebního koordinátora, či se do všeho s vervou pustí oni sami. Což zabere sice spoustu práce, dohadů a energie, ale výsledek pak stojí za to. Jakmile se přítel vysloví, je na čase hned jednat. Zamluvit místo obřadu a kde se bude odehrávat celý zbytek svatby tj. slavností oběd a večerní raut. Pokud si budou novomanželé přát přespat, o to víc bude hledání složitější, protože musí najít objekt s penzionem. Jelikož se svatby domlouvají klidně i rok předem, začíná tedy boj s časem. Je potřeba najít si více možností a počítat s tím, že váš vysněný zámek nebude zrovna blízko a nebo nebude mít volný termín. A to zdaleka nejde jen o samotný obřad, ale i o to ostatní. Když má pár termín a místo obřadu, mají první úkol splněný, a několik dalších před sebou. Jako třeba sehnat svatebního fotografa a rozmyslet si, zda ho budou chtít jen na obřad anebo na celý den. Také musí myslet na hudbu, jestli budou chtít živou kapelu nebo se budou přiklánět k DJ. Další věc jsou šaty pro oba, snubní prsteny, květiny, pozvánky, oznámení, tradice a tak dál, a tak dál. Ve finále ale, je to krásný den, kdy se oni dva o nic starat nemusí a jen si ho užívají. Po obřadu a krásném ač trochu náročném focení se nechávají obskakovat obsluhou v restauraci, poslouchají jimi zvolenou hudbu a užívají si svůj den ,,D“ plnými doušky. Večer se pak novomanželé odeberou do penzionu, kde na ně čeká skvostně přichystané novomanželské apartmá a jejich první noc jako manželé.
U toho druhého tipu svatby je to přeci jen trochu odlišné. I když šaty, prstýnky, květiny a fotograf jsou stejné, už po odjezdu z domu je to přeci jen trochu jiné. Obřad může být na městském zámečku či v kostele, kde se sejde rodina, příbuzní a několik přátel. Po vyslovení slibu a novomanželském polibku následuje fotografování, kdy se zachytí ty nejromantičtější okamžiky. Čas uteče tak strašně rychle a je na řadě odjet na slavností oběd. Tak to bývá i u prvního tipu, v tomto případě ale spousty párů žádný slavností oběd nemá. Buď se novomanželé předem domluví, že celá sláva se bude konat přímo u nich doma na zahradě, nebo si pronajmou nějaký objekt. Pokud by se hostina, nebo spíše oslava, konala u nich doma, máme tu další příklad rozdílu. V prvním případě měli novomanželé o hostinu a o obsluhu postaráno, tady se o to všechno museli postarat oni sami, tzv. najít někoho, kdo si vezme na starost občerstvení, kdo bude v průběhu fotografovat a pouštět hudbu. Zkrátka, mají celý chod ve svých rukách a co a jak bude následovat je čistě na nich. Je to taková trochu volná zábava, kdy si každý dělá co chce a nikdo ho nekoordinuje.
Ať je to tak, či onak, každá svatba je krásná a je jen na těch dvou, jak si to zařídí. Protože je to hlavně jejich velký den a jestli budou mít svatbu na zámku s hrdličkami nebo na zahradě s kouzelníkem, je čistě jen a jen jejich volba.
